Zavařování ovoce a zeleniny bývalo samozřejmou součástí léta. Dnes však české domácnosti stále častěji dávají přednost jednoduššímu řešení. Sezónní úrodu zamrazuje více lidí, než kolik jich připravuje kompoty či marmelády. Mrazák navíc slouží i jako zásobárna masa, pečiva nebo hotových jídel.
Mražení předběhlo tradiční zavařování
Konec léta bývá obdobím, kdy zahrady, sady i tržiště nabízejí dostatek čerstvého ovoce a zeleniny. Pokud se všechno nestihne sníst, přichází na řadu otázka, jak úrodu uchovat na další měsíce.
Zatímco dříve byly běžnou součástí domácností řady sklenic s kompoty, marmeládami a nakládanou zeleninou, dnes získává převahu mražení. Podle průzkumu agentury Ipsos zpracovaného pro značku Beko tímto způsobem uchovává sezónní přebytky 38 % dotázaných. Zavařování využívá 24 % respondentů.
Výrazně méně rozšířené je sušení, které uvedlo 7 % lidí. Dalších 5 % se snaží přebytky jednoduše rychle spotřebovat. Proměna může souviset i s životním stylem domácností – zamrazení bývá zpravidla méně časově náročné než příprava sklenic, sterilizace a samotné zavařování.
V mrazáku nekončí pouze ovoce ze zahrady
Mrazicí prostor se však dávno nevyužívá jen na jahody, borůvky, houby nebo zeleninu ze zahrady. Pro mnoho domácností představuje praktickou zásobárnu potravin, které lze využívat postupně.
Nejčastěji v něm Češi uchovávají maso a ryby, které uvedlo 54 % respondentů. S výrazným odstupem následuje kupovaná mražená zelenina s 10 %. Sedm procent dotázaných využívá mrazák pro potraviny nakoupené výhodně ve slevových akcích.
Objevují se v něm také zmrzliny a mražené dezerty, polotovary včetně pizzy nebo hranolků, ovoce a zelenina, hotová jídla a jejich zbytky či pečivo. Mražení tak může pomoci nejen prodloužit využitelnost sezonní úrody, ale také omezit vyhazování nespotřebovaných potravin.
Zajímavý rozdíl průzkum zaznamenal mezi muži a ženami. Potraviny nakoupené v akci ukládá do mrazáku 8 % mužů oproti 5 % žen.
Největším problémem může být zapomenutá zásoba
Možnost uchovat potraviny dlouhou dobu má také svou stinnou stránku. Do zadní části zásuvek se snadno dostanou balíčky, na které domácnost postupně zapomene. Nové nákupy je překryjí a jejich obsah nebo datum zamrazení už po několika měsících nemusí být snadné určit.
Většina dotázaných proto mrazák alespoň občas kontroluje. Několikrát za měsíc jeho obsah prochází 26 % respondentů, přibližně jednou měsíčně 25 % a každý týden 20 %. Pět procent lidí zásoby systematicky nekontroluje a další 4 % se do většího úklidu pustí až ve chvíli, kdy začíná docházet místo.
Jednoduchým pomocníkem mohou být popisky. Na sáček nebo krabičku se vyplatí napsat název potraviny a datum jejího zamrazení. Starší zásoby je vhodné umisťovat tak, aby byly snadno dostupné a spotřebovaly se dříve než novější.
Správné uspořádání pomáhá omezit plýtvání
Vývoj mrazáků v posledních letech přinesl například technologie omezující tvorbu námrazy, takže některé spotřebiče není nutné pravidelně ručně odmrazovat. Ani moderní technika ale nevyřeší problém se zásobami, o kterých jejich majitel neví.
Vyplatí se proto alespoň jednou za měsíc projít jednotlivé zásuvky a naplánovat spotřebu starších potravin. Praktické může být také rozdělení prostoru podle jednotlivých druhů – například na maso, zeleninu, pečivo a hotová jídla.
Mrazák se tak může stát užitečným pomocníkem při zpracování úrody i plánování rodinných nákupů. Podstatné ale není pouze to, co do něj uložíme. Stejně důležité je vědět, co v něm máme a jak dlouho už tam daná potravina leží.
Zdroj dat: Výzkum Ipsos pro značku Beko, 2026. Sběr dat proběhl od 27. března do 10. dubna 2026 online formou na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů v České republice a 1 000 respondentů na Slovensku ve věku 18 až 75 let.
Autor/foto: Martin Šemík, Beko, Ipsos, AI
